Moje zvířátka

tak a už je to taky :D den "D" pro malé křečíky :) budou mi moc chybět... :(  číst dál

Měla jsem, už hodně křečků, ale tyhle jsou jedineční. Koupila jsem si je na začátku prázdnin. Vždy jsem si koupila jiného a měla jsem ho jen krátce,ale teď jsem si koupila jedno :) Míšu a nadruhý den druhého Ginu. Bylo my jí líto, protože v té kleci ve zverimexu zůstala sama. Tak jsem se rozhodla, že jsi ji koupím taky, aby jim nebylo smutno :D když jsem ji přivedla dala jsem ji do klece k Míšovi, protože se mi nechtělo vytahovat druhou klec. Pak když spolu byly asi 2 týdny, tak se po nocích začali prát, takže jsem je musela oddělit. Když jsem je oddělila Míšo byl takový jakokdyby smutný, zdálo se mi to divné. Pak najednou jsem měla hodně práce a moc jsem se jim nevěnovala. Když jsem si zrovna šla do pokoje pro mobil podívala jsem se na ně a zdálo se mi jakoby byla Gina tlustá. A taky, že byla. Na třetí den večer jsem si šla, už lehnout a tak jsem se na ně musela jako každý večer kouknout, co vyvádí :) a najednou Gina vzstala a měla pod sebou 5 mláďat. Říkala jsem si v tu chvíli "kam to pak dám?" nakonec jsem to vyřešila, takže se starat nemusím. Ale je to vážně krásné to sledovat. Jdám vám jsem fotku myslím ,že je z pátku :)  číst dál

Fidoušek :33 moje milovaná kočička přišla jako druhá. Když mi umřela 1. kočka, kterou jsem měla u babičky, tak mi rodiče k 9. narozeninám koupili tuhle. Byl to pro mě šok. Nemohla jsem se dočkat toho dne kdy jsi pro ni půjdu. Tak a nastal ten den. Šla jsem si pro ni. Byla jsem tak šťasná, když jsem si ji nesla domů a hned jsem věděla, že to bude nejůžasnější kočička na světě. A taky, že je každý mi ji může závidět :) milujují nadevšechno na světě. Já vím je strašně ... jak to mám říct? no prostě vychc*ná :D ale je moje. teď jsou jí 4-roky a každý mi říkal, že když bude mít koťata tak, že se změní, ale to není pravda. Měla je už 3x a pořád je aktivní a dokáže se urazit.  číst dál

Jako 1. přírůstek do rodiny byla naše teď , už 5.letá fenka Brita. Všichni jsem se na ni těšili, až do té chvíle něž nastala ta chvíle, kdy jsme si pro ni měli jet. Najednou jsem začala být nervózní, jestli to vzládnu, starat se o takového psa, ale potom mě rodiče ujistili, že v tom nejsem sama i když jsem ho chtěla jenom já. Tak jsme si pak rozdělily práce a vše funkovalo a funguje do teď. Potom jsem si uvědomila, že já vlastně nedělám nic :D jen si s ní hraji. Je to náš velký a žárlivý mazel,ale hlavně hlídač. číst dál