
Aby lipický kůň dosáhl pro něj tak typického vzhledu a vlastností, musel projít poměrně složitým šlechtěním, které si můžeme představit zhruba takto: Arabský kůň -berberský kůň - andaluský kůň - dánský kůň - kladrubský kůň - neapolský kůň - lipický kůň.Nyní jsou lipicáni chováni v Piberu v jižním Rakousku, kam byli po 1. světové válce přestěhováni.
Popis Lipicána
Teplokrevný lipicán je díky své mohutné stavbě těla velice elegantní kůň. Vyznačuje se větší hlavou s malýma ušima a typickým, svalnatým krkem, klenutým do oblouku. Jeho tělo je kompaktní a velice důležité jsou krátké silné zadní nohy s pěkně utvořenými tvrdými kopyty, která jsou památkou na kamenitou oblast okolo Lipice. Často spatříte lipicána s mírným klabonosem. Barva koně je sněhově bílá, ve stejném barevném odstínu bývá i hustá hříva a ocas. Příležitostně se vyskytnou i hnědáci, kteří bohužel nemůžou být zařazeni do chovu, ale je tradicí mít jednoho hnědáka ve Španělské škole.Stejně jako u ostatních běloušu se i hříbata lipicánů rodí téměř černá, postupně začínají šednout, až srst zbělá - tento proces může trvat až deset let.
Charakteristika plemene Lipicán
Lipicáni dospívají pomaleji, ale dožívají se až 30ti let. Kůň je díky šlechtění a hlavně pravidelnému tréninku veliceinteligentní a snadno ovladatelný, psychicky vyrovnaný a klidný. Je ochotný, vytrvalý a energický. Lipicán není stavěn na rychlost, jeho tělo je ale velmi obratné. Díky své ušlechtilosti bývá v drtivé většině chován ve stáji, avšak v Maďarsku, v horské oblasti Lipice, se chovají volně na pastvinách.
Využití tohoto koně
Lipicáni se využívají jako drezurní a kočároví koně, vždyť po celém světě prosluli přehlídkami ve Španělské jezdecké škole ve Vídni a několik jedinců tohoto plemene reprezentovalo své státy i na olympiádách. V některých východních státech se okrajově využívá i k zemědělským pracím.
Kohoutková výška dospělého hřebce bývá okolo 167 cm, klisny jsou o 2 až 3 cm nižší.